Černá sanitka

Napsal Placam.bloger.cz (») 19. 5. 2014 v kategorii Krimi & Mystické případy, přečteno: 913×
cerna-sanitka.jpg

Historka týdne 28/2009 - Zedník u míchačky


Anebo taková ta storka s elektrickým proudem, jak je chlap opřenej rukama o míchačku a vyklepává si botu – vidí to jinej a myslí si, že se tak klepe kvůli tomu, že do něj jde elektrika, a tak k němu přiběhne, a aby ho od toho odtrhl a sám se nezapojil do obvodu, tak ho veme přes lokty násadou od lopaty a zlomí mu obě ruce. Kdysi nám to vyprávěl učitel chemie.

Historka týdne 27/2009 - Zábava na kladkostroji


A znáte ten, jak Ukrajinci pracujou na stavbě baráku, a aby nemuseli nosit cihly, maltu atd. až do pátýho patra – tak si udělaj takovou kladku s železným sudem, do kterýho daj ty věci, co potřebujou, a tahaj to nahoru.
 Jenže ke konci šichty se chce Ivan svézt pro změnu nahoru, takže se přiváže za pas k lanu, do sudu daj Ukroši jako protizávaží nějaký železný nástroje a cihly, který jsou potřeba dole, a jede se...
Jenže sud je těžší než Ivan, a tak se Ivan řítí nahoru závratnou rychlostí, jak ve vysokorychlostním výtahu. V půlce cesty nahoru se setká s naloženým sudem, vo kterej se ukrutně praští do hlavy. Ale jede stále vzhůru... Tou dobou dojede sud na zem, praskne mu dno, ty krámy se z něj vysypou (čímž se stane lehčí než Ivan) a Ivan začne padat dolů. V polovině cesty se majzne o prázdnej sud bez dna a dopadne polomrtvej na zem. Torzo sudu nahoře majzne do kladky, která se uvolní a celá i se sudem spadne dolů na Ivana.
Nestalo se to náhodou někomu z vás, když jste stavěli barák? (Vám ne, ale vašim známejm možná...)

Historka týdne 26/2009 - Au-pair v Londýně


Tohle se stalo někdy v devadesátých, kamarádka mi včera v hospodě říkala, že jí to říkala kamarádka, že se to stalo jedný holce, co jela do Anglie do rodiny dělat au-pair.
Holka přistála na letišti, všechno v pohodě, rodinka na ni čekala, odvezli ji k nim domů, aby se vybalila, a že jí pak ukážou co a jak. Holka se chtěla umejt, šla do koupelny, z nějakého důvodu si ale chtěla jen v umyvadle opláchnout nohy. Strčila nohu do umyvadla, bylo to ale dost vysoko, a jak tam tak balancovala, ztratila rovnováhu, začala se kácet, a když se snažila zachytit, strhla celé umyvadlo a ještě si rozřízla nohu.
Rodina ji hned odvezla do nemocnice, kde jí to ošetřili. Vrátili se domů, holka si sedla na gauč a nevšimla si, že tam spí rodinný mazlíček, malá čivava. Jak si na ni sedla, tak jí zlomila vaz. Takže rodina holku opět zabalila, ale tentokrát ji odvezla rovnou na letiště. To všechno během jediného dne!

Historka týdne 25/2009 - Lyžař v paneláku


Jedna taková parta slavila jednou Silvestra u jednoho z nich v paneláku. Zábava byla rozjetá, když vtom někdo začal prudit, že by bylo lepší, kdyby jeli na Silvestra někam na hory lyžovat, místo aby tvrdli v malým panelákovým bytě. Majitel bytu na to nonšalantně odvětil, že pokud dotyčný touží po lyžování, může si zalyžovat přímo v paneláku.
No slovo dalo slovo, alkohol taky udělal svoje, a jeden ze slavících se vydal v kompletním lyžařském vybavení – kulichu, zimní bundě a rukavicích – sjíždět schody. Šlo mu to docela dobře, když asi v pátém patře vyšla najednou ňáká starší paní nečekaně z bytu, von jak byl rozjetej, tak ji srazil, proletěl kolem ní a odfrčel po schodech dolů do dalšího patra.
Šokovaná paní zavolala sanitku, ta přijela a její posádka zjistila, že paní má jen naraženou ruku. Když se jí ale saniťáci ptali, jak se jí to stalo, a slyšeli odpověď, že ji na schodech porazil LYŽAŘ, jen na sebe mrkli a pod záminkou, že se jí stal těžší úraz, ji vzali do sanitky a odvezli rovnou do blázince.
Trvalo dost dlouho, než se v blázinci dobrali toho, že paní mluví pravdu, a pustili ji. A člověk, co tu lyžařskou party organizoval, měl pak hodně dlouho s paní sousedkou špatné vztahy.

Historka týdne 24/2009 - Žárovka v puse


No a bezesporu znáte tu zaručeně pravou o týpkovi, co se vsadil s kámošem (známej známýho, co mi to vyprávěl – a že sem to slyšel v menších modifikacích asi třikrát), že si strčí do pusy žárovku, což se mu podařilo, ale už ji nevyndal, takže tradá do nemocnice.
Z nemocnice to potom prý tydle dva typové vzali domů tágem a začali se vo tom bavit s taxikářem, a jelikož to byli od přírody kopy veselé, trošku ho hecovali – on zastával názor, že žárovka musí jít i ven, když jde dovnitř. Jak to dopadlo, zřejmě všichni tušíte, a těm, kdo netuší, jen napovím, že v té nemocnici měli za ten večer dva stejné a velmi neobvyklé případy.

Historka týdne 23/2009 - Žabí výlety


Zaslechla jsem, že se prej teďka mezi mládeží, hlavně mezi studentama, rozmohla nová móda – olizování žab! Na první pohled to zní směšně, ale žáby, hlavně teda ropuchy, z těch svejch bradavic vylučujou ňákej sekret, kterej prej obsahuje drogu, která způsobuje intenzivní halucinace, podobný účinkům LSD. Přišel na to ňákej americkej biolog. Takže místo sbírání lysohlávek někde na poli dneska mladý blouděj okolo rybníků, chytaj odporný vypasený ropuchy, důkladně je vždycky olízaj, a pak je vrátěj zpátky do vody.
Detail >>

Historka týdne 22/2009 - Mimozemšťan v Prokopském údolí


Jednou v noci jsem šla s kamarádem Prokopákem, a najednou jsme v hrozné výšce na skále uviděli taková podivná dlouhá červená světla. Kdo by takhle v noci mohl být tak vysoko na skále? Cyklista to být nemohl a ňákej horolezec taky sotva, no, mysleli jsme si, že to byl asi mimozemšťan!

Historka týdne 21/2009 - Prokletí světlušek


Na táboře jsme si vyprávěli, že se v noci nikdy nesmí chodit za světluškama, protože vždycky lítaj směrem do bažin. Kdybyste za nima šli, tak by vás tam zavedly a vy byste se utopili.

Historka týdne 20/2009 - Duch na hradě Kost


Vartenberk, který nechal postavit část Kosti, spadl z mostku, zabil se a od té doby tam straší. Na Kosti je velká věž. Když se okolo ní projdeš, tak vypadá, jako by měla pět rohů, ale ve skutečnosti má jenom čtyři. Na té věži průvodci někdy spí a právě na ní Vartenberk za úplňku straší. Když si všichni průvodci lehnou a jdou spát, on si jednoho vybere a probudí ho. Nezjeví se mu, ale ozývají se tam kroky na schodech a různé údery, dělá strašidelné zvuky, aby toho člověka vylekal. Ten dostane strach a snaží se vzbudit ostatní, ale nemůže je probudit, protože ten duch to tak zařídí. Vyprávěli mi to průvodci na Kosti a fakt se to tam prý děje.

Historka týdne 19/2009 - Moucha v ráně


Jednou mi spolužák, který odmalička chodil do skauta, do oddílu Vlčat, vyprávěl, že na skautským táboře, myslím, že jeli někam na Sázavu, měli jednou takhle večer táborák. Všichni seděli kolem ohně a zpívali takový ty táborákový písničky. Jak asi víš – oheň, písničky a k tomu všemu komáři. Druhý den ráno, když se vzbudili, si jeden z nich všiml, že takové to zarudlé místo, co po sobě komár nechá, má uprostřed nějakou černou tečku. Snažili se to nějak vytlačit, ale nic. Druhý den ho to začlo víc svědit a k večeru, když kluci seděli s holkama na pokoji, začala jedna holka křičet, že po něm něco leze. A fakt, normálně prý po něm lezla malá larva. Nakonec se zjistilo, že vylezla z toho kousnutí s černou tečkou. Vedoucí tábora říkal, že je to prý normální.

Historka týdne 18/2009 - Černý vrtulník


Jednou jsme byli na čundru v západních Čechách u Střely. Už zapadalo slunce, tak jsme dělali voheň, a najednou jsme viděli ňáký divný světýlka, jak lítaj za lesem po nebi, takový velký bílý koule. Kámoš říká, ty vole, to je UFO, to sou mimozemšťani. Já mu nejdřív nevěřil, říkal sem, neblbni, to bude ňáký letadlo. Každopádně ty světýlka brzo zmizely. Najednou ale slyšíme takovej divnej hluk, jako od vrtulníku, ale daleko tišší a jakoby rychlejší, no a najednou se ti přímo nad náma objevil velkej černej vrtulník, nikdo z nás takovej v životě neviděl, byl úplně bez označení a měl černý kouřový skla. Úplně jsme se lekli, protože byl tak tichej, že jsme čekali, že bude ještě pár kilometrů daleko, ale von se vynořil přesně nad náma. Začal nad náma kroužit, kámoš zpanikařil a začal hasit voheň – myslel, že to sou policajti nebo ňáký vochranáři. Já se mu nejdřív smál, ale když ten vrtulník nad náma kroužil pořád dál a začalo to vypadat, že nás pozoruje nebo fotí, tak sem taky trochu zpanikařil. Najednou se ten vrtulník úplně zastavil na místě, sklonil se a odletěl pryč čumákem dolů. Říkám ti, na UFO a takovýhle blblosti nevěřím, ale co bylo tohle, to fakt nevím, takovej vrtulník sem nikdy neviděl, ani na netu.

Historka týdne 17/2009 - Maniak v kině


V sedmdesátých a osmdesátých letech řádil po Praze šílený maniak. Chodil po všech kinech. Byl to prej nenápadnej chlap středního věku, ničím zvláštní.
Pokaždé si vyhlédl člověka, který seděl tak, že zadní sedačka za ním byla prázdná. Tam si vždycky sednul, a když v kině zhasli a nastala úplná tma, rychle vytáhl nůž a bodl toho člověka na sedačce před sebou zezadu do krku!
Nemohli ho vůbec dopadnout, protože vždycky během filmu utekl. Trvalo pokaždé strašně dlouho, než si někdo v kině všiml něčeho podezřelého. Potom se vždycky všichni v kině před i během filmu ohlíželi, kdo sedí v řadě za nima.

Historka týdne 16/2009 - Hagenův gong


Pro každého, kdo do Hagenova gongu – je to taková stará kolejnice pověšená na stěně – třikrát uhodí, si přijde Hagen a zabije ho. Tomu osudu neunikne nikdo.
Jednoho dne se chodbami lomu Amerika toulali tři trampové. Došli až k té kolejnici a chtěli do ní praštit. Jeden z nich znal příběh o Hagenovi a varoval je, ať to nedělají, že špatně dopadnou. Druzí dva se mu ale vysmáli. Jeden vzal železnou tyč a rozmáchl se, že do kolejnice praští, ale bouchnul se hrozně do hlavy, tak toho nechal. Druhý mu ji vzal, že to zkusí taky, rozmáchl se a hrozně se bouchnul do ruky. Tak toho radši nechali, vylezli ven do lesa a šli spát.
Tomu prvnímu to ale pořád nedalo, v noci tajně vstal, vlezl do té chodby a třikrát uhodil na gong. Chvíli ve tmě čekal, ale nic se nestalo. Tak šel zpátky k tábořišti, vyprávěl to ostatním trampům a vysmál se jim, že jsou pověrčivé baby, že věří na takové hlouposti.
Přesně za rok ten tramp umřel, přejelo ho auto, a stalo se to právě na silnici poblíž lomu Amerika.

Historka týdne 15/2009 - Kdo jinému jámu kopá...


Tato historka se údajně stala před pár lety ve Strážnici. Jeden chlapík šel z práce a peněženka s výplatou mu spadla do kaluže. Doma proto rozvěsil bankovky na prádelní šňůry, aby uschly. Za chvilku přišel soused na besedu. Seděli, popíjeli, vykládali, a když si byl návštěvník odskočit, všiml si v koupelně přikolíčkovaných peněz. Hostitel, který byl známý jako velký fanda do počítačových technologií, prohlásil, že si pořídil novou barevnou tiskárnu, a aby se mu investice vyplatila, zkouší s ní falšovat tisícovky. Soused pochválil věrohodnost padělků a podezřele brzo se vytratil. Za čtvrt hodinky vykopli dveře policisté a sháněli se po ilegální penězokazecké dílně. Dotyčný pochopil, odkud vítr vane, a duchapřítomně prohlásil, že tiskárnu právě půjčil inkriminovanému sousedovi. Zásahová jednotka se tedy přemístila o dům dál, kde místo tiskárny objevila nenahlášenou aparaturu na pálení samohonky v nejpilnějším provozu.

Historka týdne 14/2009 - Brněnské podzemí


Staré Brno, to je celé podkopané, jsou tam všude podzemní chodby, o kterých nikdo neví. Jednou se tam do podzemí propadla celá tramvajová zastávka plná lidí. Některé vytáhli ven, ale dva se propadli úplně, zmizeli někde v temnotách a už je nikdy nikdo neviděl.

Historka týdne 13/2009 - Panelákoví králíčci


Stará babička se přestěhovala z vesnice na sídliště, aby měla snazší život. Stýskalo se jí ale po zvířátkách, a všimla si – i když už špatně viděla – že u kontejnerů pobíhají takoví malí roztomilí králíčkové. Tak je začala krmit zbytky a ochočovat si je, než ji sousedi upozornili, že takto dojemně pečuje o potkany.

Historka týdně 12/2009 - Medvěd cyklista


To se prej stalo, že si někdy v 70. letech tatranský myslivci pozvali nějakýho západního Němce, aby si k nim za valuty přijel ulovit medvěda. Všechno probíhalo v pohodě, uvítání, chlastání a tak, ale když se konečně dostali na posed a začali vyhlížet kořist, tak se na lesní cestě pod nima objevil medvěd na kole! Němce z toho trefil šlak a málem jim z toho posedu spadnul.
Naštěstí ho dostali včas do nemocnice, a pak se mu hrozně omlouvali, že za to nemůžou, že tam byl zrovna kočovnej cirkus, kde měli medvěda vycvičenýho tak, že uměl jezdit na kole, a jak byli zrovna u těch Tater, tak méďa vyslyšel volání divočiny, sednul na kolo a vyrazil do lesa.

Historka týdne 11/2009 - Váha lidské duše


Dneska jsem myslel, že je má poslední hodinka. Okolnosti mě donutily udělat si řidičák a během dnešních jízd jsem se od instruktora dozvěděl, že pokud se někdo zabije v autě, tak se mu samy od sebe zujou boty a nikdo neví proč. A největší perla – lidská duše prý váží 20 gramů. Vědci na to přišli tak, že v uzavřeném a hermeticky utěsněném prostoru naprosto přesně zvážili umírajícího člověka, a pak počkali, až zkape (stále v onom uzavřeném prostoru), a potom ho zvážili znova. A ejhle, o 20 gramů míň, to znamená – duše je fuč.

Historka týdne 10/2009 - Prokletý mrakodrap


Ta nedokončená obří stavba na Pankráci není úplně v pořádku... Komunisti kdysi chtěli postavit novou obří moderní budovu pro Československej rozhlas a vybrali si pro to prázdný místo na pankrácký pláni. Jenže celou stavbu už od počátku provázely závažný potíže, protože byla zahájená v nešťastnej den – v pátek třináctýho, roku 1983. Pořád něco nefungovalo, bortilo se, praskalo, a když se jednou zřítilo celý patro, tak si hlavní statik tý budovy vzal doma kompletní plány toho mrakodrapu a večer si na to sednul. Zjistil, že to celý blbě naprojektoval a že má ta budova nebezpečně narušenou statiku. Seděl nad tím celou noc, počítal všechno znova, lámal si nad tím hlavu, ale bylo to fakt blbě ­– kdyby se to dostavělo, tak by to jednoho krásnýho dne celý spadlo. Stavbu už ale nešlo nijak zastavit, byla dávno rozjetá. Tak si prostě k ránu vyšel k tý nedokončený stavbě, vzal si s sebou prádelní šňůru a ještě než nastoupili první dělníci do práce, tak se v základech toho mrakodrapu voběsil. No a vod tý doby je ten barák prokletej ještě víc. Slyšel jsem teda, že to bylo i jinak, že se ten statik zastřelil pistolí normálně doma u stolu, nebo že to nebyl statik, ale hlavní projektant, nebo snad dokonce architekt, ale divný věci se tam děly a dějou, to je fakt. Umřelo tam už dost lidí, třeba ňákej sedmnáctiletej kluk, co tam byl před dvěma rokama v létě na brigádě a zřítil se do výtahový šachty, pak ňákej další, co si tam jen tak lez, pak tam zase prej hořelo a zřítil se tam stavební výtah a zabil jednoho a zranil druhýho chlapa. A naposled tam umřel dokumentarista Koutecký, co natočil ten film Občan Havel. Stalo se to v pátek 13. dubna 2006, tedy přesně ve stejnej den, kdy byla zahájená stavba. Říkám ti, s tím barákem není něco v pořádku…

Historka týdne 9/2009 - Trik s krabičkou


Taky existoval trik, že když ohneš prst, nejlépe ukazováček, tak, aby byl úplně skrčenej, strčíš ho do obalu z krabičky od sirek, necháš si ho tam přes celou noc a ráno ho vyndáš a prudce narovnáš, tak se ti zlomí. Jednou jsem to zkoušela, pro jistotu jsem si dala krabičky od sirek na prsty u obou rukou, a pak šla spát. Ale nefungovalo to – jenom mě pak celej den bolely prsty.

Historka týdne 8/2009 - Pásovec v paneláku


Jeden člověk, co pracoval v plzeňských plynárnách, mi vyprávěl následující historku. Za komunistů odjel nějaký jeho kolega montovat elektrárnu do Jižní Ameriky.
Jako suvenýr z výletu přivezl sobě pásovce a jal se jej chovat v paneláku, 2+1 plus manželka, čtvrté patro. Každý večer si on nebo jeho žena po příchodu ze zaměstnání s pásovcem hráli a vše běželo dobře. Až onoho osudného večera koupil pan montér lístky do divadla a oba odešli rovnou z práce. Přišla pátá, pásovec nedočkavě vyhlíží obvyklou společnost a krmení. Nic. Přišla šestá, nic. Sedmá, nic.
Na tomto místě je třeba poznamenat pro nezoology, že pásovec je zvířátko, které se ve svém přirozeném prostředí živí termity. Termiti si v obraně před pásovci staví takové domečky, něco jako u nás mravenci, akorát do toho nějak dostávají nějakou látku, která způsobuje, ze termitiště je velice tvrdé. Matička příroda pak vybavila pásovce drápy, které zvládají rozhrabat i železobeton.
No a tohle náš silně frustrovaný pásovec také udělal. Rozhrabal železobetonovou podlahu v paneláku, takže sousedka, sledující o patro níž pokojně televizi, obrátila hlavu vzhůru a koho nevidí?

Historka týdne 7/2009 - Vstřícný černý pasažér


Revizor v tramvaji načapá černého pasažéra. Ten nemá ani lístek, ani doklady. Tak mu revizor říká: „No tak to budeme muset jít na policii, aby si vás zjistili.“ Černý pasažér je velmi slušný a vstřícný a souhlasí, že příští zastávku vystoupí a půjdou na policii. Když vystoupí, revizor si zapaluje cigaretu. Černý pasažér mu povídá: „Já bych si tu cigaretu nezapaloval.“ Revizor se ptá: „Proč?“ Černý pasažér odpoví: „Protože poběžíme,“ a dá se na útěk. Překvapený revizor jen kouká, jak mu cestující bez jízdenky mizí za rohem.

Historka týdne 6/2009 - Sex v metru


Kámoš kámoše jel metrem z kalby, a na jedný stanici nastoupila nějaká přiopilá žena. Dvě stanice poté nastoupil chlap a stoupl si přímo nad ni. Ta ženská na něj koukala, on zase na ni… A co se nestalo – ženská chlapovi rozepla poklopec a začala mu to dělat pusou. Kolem prý ještě stáli japonský turisti, který to hrozně fotili. Prej mu to udělala pěkně až do konce a příští stanici vystoupila.

Historka týdne 5/2009 - Slečna v kožených kalhotách


V parném létě jeli tramvají dva kluci. Jak už to tak bývá, vedli řeči o slečnách, navzájem si vypočítávali svoje milostné úspěchy (které byly nijaké, nicméně v jejich podání dosahovaly dobrodružnosti Casanovy). Na jedné zastávce nastoupila do tramvaje překrásná slečna, absolutní sexbomba. I přes to, že bylo děsivé vedro, měla na nádherných dlouhých nohách natažené upnuté kožené kalhoty. Těmhle dvěma bylo jasné, že na takový kus ani náhodou nemají, ale stejně ji šeptem začali rozebírat. Jeden říká tomu druhému: „Ty vole, ta ji musí mít zapařenou…“ V tu chvíli se k nim slečna otočila, dlouze se na autora impertinentní věty zadívala a pravila: „Však ty ji lízat nebudeš.“

Historka týdne 4/2009 - Tasemnice a mléko


Tohle jsem slyšela ve čtvrtý třídě na základní škole, když jsme zrovna v přírodopisu brali tasemnice. Byla jsem zrovna s rodičema na dovolený na jižní Moravě, kde mi někdo vyprávěl – už si nepamatuju kdo – zaručenej návod, jak se zbavit tasemnice.
Musí se ohřát mlíko, dát do misky, naklonit se nad něj, otevřít pusu a zhluboka inhalovat. Tasemnice v břiše ucítí vůni nahřátýho mlíka a vyleze za ním pusou ven. Pak už stačí jen ji rychle chytit a celou vytáhnout!

Historka týdne 3/2009 - Škvor v uchu


Když spíte venku, třeba pod širákem nebo ve stanu, je třeba prohledat všechny kouty, jestli se v nich náhodou nenachází škvor. Mnohokrát se totiž stalo, že někomu vlezl ve spánku do ucha.
Škvor když vleze do ucha, tak se tam cejtí zahnanej, a navíc se neumí v tom úzkým prostoru otočit. Prostřihne teda těma kleštičkama, co má na zadečku, tu nejjemnější část ucha – ušní bubínek! A vy potom ohluchnete!
Vždycky když jsme byli na táboře, tak jsme strašně paranoidně prohledávali podlahu stanu a báli se usnout, aby nám ten škvor do toho ucha opravdu nevlez!

Historka týdne 2/2009 - Erotogenní křeček


Dva homosexuálové spolu žili už dlouho a chtěli si nějak zpestřit svůj sexuální život. Jeden z nich si někde přečetl, že největší rozkoš prý působí malé živé zvířátko vpuštěné do análního otvoru. Tak se domluvili, že to zkusí.
Jeden vzal malého křečka, kterýho měli doma v akvárku, pak ňákou trubku, přiložil ji k zadku toho druhýho, a sešoupl křečka dovnitř.
Jenže žádná anální rozkoš se nekonala, křeček naopak začal v nezvyklém prostředí bolestivě škrábat a kousat. Zkoušeli ho dostat ven, ten s křečkem v zadku zkoušel všechno, různě se kroutil, stavěl se i na hlavu, ale bylo to na nic.
Tak toho postiženýho, jak byl v křeči, napadlo, ať mu ten druhej zapálí plyny ze zadku, že to křečka možná vystřelí ven. Rychle se najedl hrachu, druhej homosexuál k němu přikleknul se zapalovačem v ruce a na povel škrtnul.
Ohromná exploze, hořící křeček vyletěl nadzvukovou rychlostí ven, vyrazil druhému homosexuálovi oko a jak hořící letěl, tak ještě zapálil v bytě záclony!

Historka týdne 1/2009 - Křeček na ledničce


Kamarád byl s celou rodinou pryč na dovolené. Když se po několika dnech vrátil domů, našel svého křečka viset mrtvého na stěně ledničky... Až po bližším prozkoumání zjistil, že křeček snědl magnety a přimagnetoval se na ledničku.

Historka týdne 52/2008 - Silvestrovské vraždy


Tuto příhodu mi vyprávěl kolega z ministerstva. Sloužil na vojně někde v jižních Čechách a ta posádka byla položená na kraji města hned vedle malého panelákového sídliště. Byl tam docela klid, až na jednu divnou věc – každý rok, přesně na Silvestra, tam záhadně zahynul voják, který byl zrovna na stráži. Dlouho na nic nemohli přijít, až jednou na Silvestra, zrovna ten rok, když tam sloužil ten můj kolega, najednou venku uslyšeli dávku ze samopalu. Všichni zrovna slavili, takže hned vyběhli ven a tam ležel na zemi na sněhu polomrtvej přiškrcenej voják, nějakej Maďar ze Slovenska to snad byl, s kouřícím samopalem, a vedle něj krvácející postřelenej starší chlápek v trenkách a nátělníku.
Jak se ukázalo, ten chlápek bydlel v paneláku hned vedle té posádky. Jak vojáci vždycky na Silvestra odpalovali rachejtle a nejrůznější dělostřelecký vymoženosti, tak kdysi jedna ta silná petarda nešťastnou náhodou vlétla oknem do jeho bytu a zabila jeho malého syna. A on se z toho zbláznil, ale skrytě. Celý rok byl na první pohled normální, ale jak uslyšel na Silvestra bouchat pyrotechniku, tak se mu to vždycky hnulo v hlavě a vyrazil ven pomstít smrt svého syna. Škrtil vojáky, kteří měli tu smůlu, že byli zrovna sami na stráži.

Historka týdne 51/2008 - Únos v obchodním domě IKEA


Dávejte si pozor na své děti! Upozorňuji na případ, který se stal nedávno mé známé při nakupování v obch. domě IKEA. Rodiče šli nakupovat se svou desetiletou dcerou do obch. domu IKEA. Najednou zjistili, že dcera s nimi není. Chvíli čekali, jestli se neobjeví. Pak se rozhodli nechat ji vyhlásit. Obchodní dům hned uzavřel všechny východy a začal ji hledat. Holčička byla objevena na toaletě, ostříhaná a převlečená do jiných šatů. Asi to nebyl první případ, co se tam stal. Proto pozor při předvánočních nákupech! 

Historka týdne 50/2008 - Příliš hustá mlha


Známej mýho otce jel asi před pěti lety po Silvestru v noci domů, a protože byla hustá mlha – a taky měl něco vypito – jel docela pomalu. Během cesty se za něj přilepilo nějaký další auto. On se tomu ani moc nedivil, v mlze se člověk orientuje líp podle auta, který jede těsně před ním, než podle cedulí a čar na silnici. Takhle v páru dojeli až do Prahy a to auto se pořád drželo za ním, což mu už bylo trochu divný. Samozřejmě ho napadlo, jestli to není nějakej magor. V Praze už bylo vidět trochu líp, protože tam svítily pouliční lampy, tak si toho řidiče, co jel za ním, na jedněch světlech prohlédl ve zpětném zrcátku a zjistil, že je to nějaká ženská, takže se uklidnil, říkal si, že má asi náhodou stejnou cestu. Pak ji pustil z hlavy, protože Praha byla plná vožralejch a von taky nebyl nejstřízlivější, takže dával spíš bacha, aby někoho nepřejel. Za chvilku dojel až před dům, kde tehdy bydleli, a dálkovým ovládáním si otevřel vrata do garáží, který byly pod tím jejich činžákem. Vjel dovnitř, zaparkoval, vystoupil z auta a kouká, že těsně za ním stojí auto s tou ženskou, která na něj vyplesknutě valí voči, jako kdyby se ji chystal zavraždit.

Historka týdne 49/2008 - Tajemná stopařka


Kamarád mýho známýho jel asi před patnácti lety v noci sám autem po dálnici. Najednou viděl u silnice stát mladou holku v bílejch šatech. Tak si řekl, super, stopařka, a ještě k tomu hezká, aspoň mi bude cesta líp ubíhat. Zastavil jí a ona si přisedla.
Tak jeli, známej se snažil konverzovat, ale holka moc nemluvila, jen řekla, že chce domů, že musí nutně k rodičům, kteří měli dům na kraji vesnice pár kilometrů odtud. Mluvila dost naléhavě a její hlas zněl nějak divně. Známej si řekl, že moc nemluví a je bledá asi proto, že jede ze zábavy a je jí špatně. Tak jeli, už byli skoro u vesnice, když se známej najednou podíval vedle sebe – a holka nikde! To přece není možný, říkal si, před vteřinou tady vedle mě seděla! Prudce zabrzdil, vyběhl ven z auta, jestli třeba nevyskočila za jízdy – i když mu teda bylo divný, že by si toho nevšim. Nic, holka zmizela.
Už byl ale na dohled od tý vesnice, tak znova nastoupil a dojel k tomu domu, co mu stopařka řekla. Zazvonil a otevřel mu starší chlápek. Známej mu povídal: „Před chvílí jsem vzal stopem kousek odsud vaši dceru, ale najednou mi zmizela z auta. Není už doma?“ Starší chlápek se na něj tak zadíval a zeptal se: „Kde jste jako tu mojí dceru vzal?“ Známej to místo popsal.
Chlápek se na něj znovu podivně zadíval a pak pomalu řekl: „Pane, já nevím, o čem mluvíte. Moje dcera je mrtvá. Zajelo jí auto cestou ze zábavy, přesně před rokem, na tom místě, kde říkáte, že jste jí zastavil.“

Historka týdne 48/2008 - Zhulenci a policajti


Kámoš mi někdy v polovině 90. let vyprávěl, že jeho kamarád jel v létě se svým známým, kterej měl džípa, z Holandska, kde byli nakupovat trávu.
Plný auto hulení šťastně převezli přes všechny hranice, na prvním odpočívadle v Čechách slavnostně odpálili jointa na oslavu a zamířili domů.
Jedou, a vtom je stavěj policajti. Voni vyklepaný, že maj plný auto hulení, ale policajti prej jenom, že se jim rozbilo auto a jestli by je nevzali do vleku do nejbližšího města. Tak oni že jo, zapřáhli policejní škodovku na lano a rozjeli se.
Na oslavu toho, že policajti nenašli hulení v autě, odpálili za jízdy dalších pár jointů. Tak jedou, když se najednou jeden z nich podíval do zrcátka a povídá: „Ty vole, za náma jedou policajti!“ Tak je vyhuleně sledovali, a fakt, policejní auto pořád za nima, hrozně blízko a dlouho. „Zatoč na ňákou okresku!“ Zatočili s džípem na okresku, ale policajti pořád za nima.
Tohle udělali asi třikrát, až byli z toho policejního auta tak vyděšený, že jeden z nich navrhnul: „Zaboč tady na lesní cestu!“ Tak vjeli do lesa, no a policajti to už samozřejmě přestali stíhat, tak na ně zablikali majáčkem. To týpky ještě víc vyděsilo, tak přidali, policajti spustili majáček i houkačku naplno, týpci znovu přidali a radši zahnuli do lesa.
Jeli tím džípem jak blázni, policejní škodovka za nima na laně poskakovala... Nakonec, když zahli někam do pole, tak se lano konečně urvalo a zůstalo s totálně vyhopsanejma policajtama uprostřed oraniště...

Historka týdne 47/2008 - Prohlídka na gynekologii


Včera přišla kamarádka s historkou, kterou jí povídala jedna její známá, že se to stalo její známý. Obě se pohybujou v lékařském prostředí a tohle se prý určitě stalo.
Ta známá známý šla na rutinní prohlídku na gynekologii a součástí prohlídky byl poševní výtěr. Pak šla domů a za pár dní volala do nemocnice kvůli výsledkům. Sestřička jí povídá, že jí to po telefonu nemůže říct a ať se co nejdřív dostaví do nemocnice. Paní, celá zděšená, jela do špitálu, co že se to děje, a po příjezdu zjistila, že tam na ni už čeká policie.
Při zkoumání toho poševního výtěru totiž zjistili, že se tam vyskytují bakterie, které jsou přítomny jen a pouze v těle mrtvých lidí. Následné vyšetřování ukázalo, že paní měla intimní vztah s chlapíkem, kterej zabil dvě ženský, pak s nima souložil a při následné souloži s dotyčnou došlo k přenosu těch bakterií.

Historka týdne 46/2008 - Sama v autě


Holka jela na rande se svým přítelem, stalo se to před několika lety někde na venkově. Kluk měl starý auto, asi škodovku stodvacítku po tátovi. Tak se sešli, jeli někam za vesnici na lesní cestu, daleko od lidí, a tam se chvíli muchlovali.
Když už byla úplná tma, ta holka musela jet domů k rodičům. Tak ten kluk jako že ji odveze. Zkoušel nastartovat, ale nějak to nešlo. Zkoušel to několikrát, pořád nic. Prostě starý auto. Tak tý holce řek: „Počkej tady, zamkni se v autě, já skočím vedle do vesnice pro pomoc. Ale určitě se zamkni a neotvírej, ať se děje, co se děje, dneska v rádiu hlásili, že se v okolí potuluje ňákej šílenej vrah, co utek z blázince. Neboj, za chvíli sem zpátky.“
Holka je vystrašená, ale nechá se přesvědčit, aby počkala zamčená v autě. Čeká dlouho a kluk pořád nejde. Po dvou hodinách je jí to už divný, a najednou slyší nějaký zvuky na střeše auta. Takový jako kapání…kap...kap...kap. Řekla si, že venku asi prší, a jak je unavená a vystrašená, tak napůl usne. Probudí se, kapání je na střeše slyšet pořád... Zdá se jí to divný, protože na oknech nejsou žádný kapky vidět, nevypadá to, že by venku pršelo. To už se začne pořádně bát, ale vzpomene si, co jí říkal její přítel, že má za každou cenu zůstat zavřená v autě, a nevyleze. Už ale neusne a kapání pokračuje. Ve strachu probdí celou noc, až kapání někdy k ránu ustane.
Ráno přijedou policajti a vzbuděj jí. Řeknou jí, ať nastoupí k nim do auta. Ona to udělá, ale jak nastupuje, tak se ohlídne, a nad autem, v kterým strávila noc, uvidí svýho přítele – oběšenýho, úplně bílýho, s podříznutýma žílama na rukou a bez krve, která celou noc kapala na střechu auta.

Historka týdne 45/2008 - Pejsek a kočička


Tak tuhle historku vyprávěli úplně stejně bratr i kamarádka. Kamarád jejich kamaráda se se známejma dohodli, že uspořádaj jejich společné kamarádce tajnou oslavu narozenin.
Získali ňák tajně klíče od jejího bytu, poschovávali se všichni v jejím obýváku, zhasli světlo a čekali schovaní. Holka měla ještě velkýho psa, vlčáka, tak ho taky nakrmili a uklidnili.
Holka přišla z práce, byla dlouho v kuchyni, už jim to bylo divný, a volala otamtud na svýho psa: „Pojď sem, Rexíku, něco pro tebe mám, mňam, mňam!“
Konečně se holka přesunula do obýváku, tak oni v tom okamžiku rychle rozsvítili světlo, vyskákali ze skříní a dalších úkrytů, vytáhli dort a začali zpívat: „Happy Birthday to You!“.
V tom si najednou s hrůzou všimli, že ta kamarádka je úplně nahá a má rozkrok potřenej nutellou!

Historka týdne 44/2008 - Líný učeň


Dva učni se dohodli, že jeden zlomí druhýmu ruku, aby nemusel do práce.Ten, co se chtěl ulejvat, položil ruku na hajzlmísu a druhej, že mu na ni šlápne. Ale on v poslední chvíli uhnul a ten blbec si vrazil nohu do toho zkroucenýho sifonovýho odpadu a zlámal si ji na xkrát.

Historka týdne 43/2008 - Srandisti pod Nuselákem


Dva kamarádi dostali skvělý nápad, že si z lidí udělají srandu. Jeden si lehl na chodník pod Nuselský most a druhý pomocí červené barvy (či kečupu) namaskoval kamaráda tak, že vypadal jako někdo, kdo skočil z mostu. Kolemjdoucí, šokovaní touto scenerií samozřejmě zavolali policii. Postarší nepříjemný policista se neobtěžoval zjišťovat podrobnosti a jal se sepisovat protokol o „jasné sebevraždě“. Když se policista otočil, mladík vstal, chytil policistu kolem ramen a řekl: „Co to tady sepisuješ, kamaráde“? Policista byl v naprostém šoku a málem omdlel hrůzou. Zakončení historky je nejasné, ale nejspíš policisté oba mladíky odvezli někam mimo dohled ostatních lidí a „za odměnu“ je zmlátili.

Historka týdne 42/2008 - Problém v kapuci


Kámoš vykládal, že když jednou spěchal na nějakej mejdan, v 70. letech v Brně takzvaný pařák, stala se strašná věc. Dlažba, kaluže, tlumené světlo svítilen – to vše zapříčinilo, že přehlédl vyviklanou chodníkovou dlaždici. Bylo na ní pořádně nasráno od velkýho psa. Dlaždice se při došlápnutí elegantně zhoupla a neomylně vymrštila hovno do kapuce nebohého Honzy. Ten pak dorazil na pařák, kde byl uvítán, a pak taky trochu rozpačitě kontrolován, ale nakonec to hovno donesl až domů! Cestou samozřejmě ještě autobus, tramvaj atd…

Historka týdne 41/2008 - Yorkshirák


Kamarád mi říkal, že nedávno u nich na sídlišti slyšel, jak si dvě babky u nich v baráku stěžujou, jakou maj smůlu se svýma pejskama. Jedna babka plakala na schodech, že si koupila yorkshirskýho teriéra za 15.000 Kč, vzala si ho domů, pejsek si vesele hrál na zemi v kuchyni, bába otevřela lednici, z ní vypadla mražená kachna, spadla na pejska a zabila ho.
Pejsek byl oplakán a babka si koupila druhýho, o něco levnějšího, asi jenom za 10.000 Kč. Šla ho vyvenčit, došla na trávník, pustila ho z vodítka a pejsek vesele skotačil. Panička si povídá s jinou babkou, co taky venčí psa, a najednou uslyší vyděšený zakvičení. Ohlídne se a spatří velkýho dravýho ptáka, kterej jejího yorkshiráka popadnul do pařátů a odletěl s ním pryč! Už nikdy prej svýho mazlíčka neviděla... Kamarád se úplně válel smíchy po zemi.

Historka týdne 40/2008 - Lidé také umí lízat ruce


Tuhle historku mi vyprávěla minulý rok moje sestřenice: sestra její kadeřnice, ke které často chodí, žila sama v bytě na sídlišti. 
Jednou v noci se jí strašně špatně spalo, pořád se budila, měla pocit, že v bytě slyší nějaké zvuky. Říkala si, asi zloději nebo co, ale nic konkrétního neslyšela. Moc se ale nebála, protože její vlčák ležel vedle postele a když k němu natáhla ruku, tak ji olíznul, takže si řekla, že se jí to jenom zdálo. Takhle se vzbudila dvakrát nebo třikrát za noc, ale pes jí vždycky potmě olíznul ruku, tak se vždycky uklidnila a spala dál.
Ráno se probudila a pes nikde! Tak se jde rozespalá do koupelny umýt, a tam, ve sprše, visí krvavý kusy jejího rozřezanýho mrtvýho psa a na zrcadle je krví napsáno: „Lidé také umí olizovat ruce!“

Historka týdne 39/2008 - Trik s labradorem


Kluk má poprvé strávit noc se svojí novou holkou, ale před tim se ještě zastaví za kamarádama v putyce. Něco popije a pojí a vyrazí za ní. U ní doma to probíhá podle plánů, ale ve chvíli, když se jde holka připravit do koupelny, začne to klukovi kroutit střeva, jak něco špatnýho snědl. Na záchod nemůže, ten je v tý koupelně. V pokoji uvidí labradora a řekne si, že to vykoná tam a svede to na něj. Když přijde holka navoněná z koupelny, samozřejmě se diví, co dělá hovno na koberci a kluk s nevinnym výrazem odvětí, že to udělal ten její pes. Na to holka řekne: "ty debile, ten je přece plastovej"...

Historka týdne 38/2008 - Dobrman se dusí



Jeden můj kámoš slyšel v hospodě takovou historku, mně teda přijde spíš divná, ale prej to tam vyprávěl nějakej štamgast, jako že se mu to stalo. Prý se jednou s rodinou vrátili z nějakýho výletu a doma našli jejich dobrmana, jak se dusí. Nedal si sáhnout do tlamy, takže nevěděli co tam má, tak ho bez zbytečných okolků sebrali a odjeli s ním ke zvěrolékaři. Tam ho nechali a vrátili se domů a za chvilinku jim volá ten zvěrolékař, ať všeho nechaj a rychle k němu všichni jedou. Tak ho poslechli, a když k němu přijeli, tak jim řekl, že ten pes se dusil kusem látky z nějakejch kalhot, prej na na tom útržku byla kapsa s takovou divnou výšivkou, podle který poznali, že to nejsou kalhoty někoho z nich. Takže jim to docvaklo, hnali domů a tam našli pod postelí schovanýho zloděje, kterej se tam vloupal, když byli na tom výletě. Dobrman, kterej byl naučenej neštěkat, protože bydleli v paneláku, toho zloděje napadl, urval mu kus kalhot a zahnal ho pod postel, ale pak mu ta látka zaskočila v krku, a tak ho našli, jak se dusí.

Historka týdne 37/2008 - Pes v boudě



Partička lidí jede kalit někam na chatu a mají s sebou dogu. Jenže soused vedle má na zahrádce nějakýho výstavního psa za X tisíc, a jak tak ty lidi kalí, už je noc, tak najednou přiběhne ta doga a v hubě nese tohohle mrtvýho pejska. Tak oni že jako průser a co budou dělat, nakonec se rozhodnou, že toho pejska umyjou a strčí ho do boudičky... No a ráno k nim přijde ten majitel a říká: „To byste nevěřili co se mi stalo... Včera mi umřel pes, tak sem ho zakopal na zahradě, a ráno přijdu a on leží v boudičce...

Historka týdne 36/2008 - Halucinogenní tetování



Rozhovor dvou maminek ve frontě v supermarketu: Znáte takové to falešné tetování – obtisky, které se prodávají v časopisech pro děti? Moje dítě je úplně zbožňuje a lepí si je, kam se dá... Dávejte si na to ale pozor! Slyšela jsem, že se teď rozmohlo, že po dětských hřištích chodí takoví podezřelí chlápci a dětem tyhle obtisky zadarmo rozdávají. Děti jsou z toho celé nadšené a berou si to od nich, ale ty tetovací obtisky jsou napuštěné nějakou silnou drogou, myslím že je to LSD. Děti si ty obtisky nalepí, cítí se přitom dobře, zažívají příjemné halucinace, a tak si ty obtisky vezmou znovu. Po třetí aplikaci si ale už na tu nebezpečnou drogu vytvoří závislost a to tetování pak musí získat stůj co stůj! Ti dealeři jim potom tetovací obtisky začnou prodávat za nehoráznou cenu a děti musí na tu drogu různě shánět peníze, tak doma kradou, nebo je ti dealeři dokonce nutí natáčet dětské porno, aby si na tu drogu vydělaly!

Historka týdne 35/2008 - Sperma v kebabu



Arabové v bistru na jedné z hlavních pražských ulic přidávaj do kebabu svoje
sperma. Do tý bílý omáčky. Dělaj to pravidelně, už je kvůli tomu kontrolovala i
hygienická kontrola a dostali pokutu. Říkal mi to kamarád, co bydlí poblíž.

Historka týdne 34/2008 - Kočičí drápek

Známá mojí kolegyně z práce šla jednou do nového čínského rychlého občerstvení u nás v Liberci. Dala si nějakou čínu, jedla a najednou jí něco zaskočilo v krku. Myslela si, že je to asi kost nebo co, dusila se, tak rychle zavolali doktora. Ten přijel a zaseknutý předmět jí z krku vytáhnul. Nebyla to kost, ale drápek z kočky! Ta čína určitě nebyla udělaná z kuřecího masa...


Historka týdne 33/2008 - Podivný nález

Jeden známý mého strýce si asi před třiceti lety koupil obrovský starý dům v nějakém městečku v severních Čechách, skoro malý zámek, který prý před válkou patřil nějaké bohaté sudetoněmecké rodině, která byla pak odsunutá a zámeček dlouhá léta chátral. Nový majitel, protože neměl moc peněz, ho začal vlastníma rukama opravovat a při rekonstrukci narazil ve sklepě na obrovské vinné sudy, snad ještě z doby před válkou. Jeden se zdál plný, tak ho z legrace vyzkoušel a víno bylo kupodivu nejen k pití, ale přímo lahodné – nic lepšího snad v životě nepil! Tak to víno s manželkou pravidelně popíjeli, pak na ně začali zvát i příbuzné a známé, všichni se shodovali na tom, že to víno má takovou nezvyklou, nasládlou příchuť, až asi za dva roky ten obrovský sud celý vypili. Jelikož je takový obrovský sud dnes vzácnost, rozhodli se mu odstranit víko a postavit si ho na zahradu. Jaké bylo ale jejich překvapení, když na dně sudu našli zkroucenou starou ulepenou mrtvolu nějakého člověka v námořnické uniformě! Jak se později ukázalo, šlo o jednoho člena sudetoněmecké rodiny, který během druhé světové války sloužil u námořnictva, ale kdesi v tropech zahynul. Příbuzní si jej přáli pohřbít doma, tak jej posádka dle starého námořnického zvyku naložila do sudu vína, aby se cestou „nezkazil“, a poslala domů. Když ale sud dorazil domů, rodina už byla odsunuta, a tak ležel dlouhá léta zapomenutý ve sklepě.


Historka týdne 32/2008 - Mateřská láska

Jedna matka, kterou opustil manžel, nebo jí tím snad vyhrožoval, týrala svého asi pětiletého syna. Prováděla to způsobem značně podivným – strkala mu do nosu a do uší brouky škvory, kteří mu prý nejdříve prokousali ušní bubínky a nakonec se zahryzli i do mozku. Chlapec si stěžoval nejprve na bolení uší, nosu, později i hlavy. Týrání odhalila učitelka ve školce, když chlapci vylezli při smrkání škvoři z nosu. Příběh, sám o sobě dost strašidelný (obzvlášť pro tehdy desetiletou posluchačku), ve mě zanechal silný odpor k těmto jinak zřejmě neškodným broučkům.


Historka týdne 31/2008 - Dětský pláč

Na třídním srazu mi jedna bývalá spolužačka vyprávěla, co se prý nedávno stalo její sousedce. Ta sousedka bydlí v malé vesnici, skoro na samotě. Jednou večer byla sama doma, když najednou zvenku uslyšela dětský pláč, a to pláč hodně malého dítěte. Málem vyběhla ven, když najednou dostala nějakou podivnou předtuchu nebo co, a zarazila se – co by tak malé dítě dělalo v noci samo venku? A radši zavolala manželovi do práce. Ten jí řekl, ať v žádném případě nevychází ven, zamkne se v domě a on že okamžitě zavolá policii. Vyděšená sousedka poslechla. Za chvíli přijeli policajti a ukázali jí magnetofon, který našli položený na venkovní zídce domu. Na kazetě, co v něm byla strčená, byl nahraný pláč malého dítěte, pomocí kterého neznámý zločinec lákal ženy, které byly samy doma, z domu ven, aby je mohl přepadnout. Policajti jí řekli, že je to tenhle rok už několikátý případ, ať si rozhodně dává pozor a varuje i ostatní ženy, které jsou samy doma. Prý to dělá nějaký gang z Německa, u nás na to už tři ženy doplatily životem!


Historka týdne 30/2008 - Kružnice a koule

Na strojárně prej učí nějakej profesor, kterej první přednášku svýho kurzu pravidelně zahajuje tím, že na tabuli nakreslí dvě obrovský kružnice a pod ně dvě malý, a pak s naprosto vážným výrazem ve tváři pronese: „Toto nahoře jsou koule mí, a toto dole koule psí.“


Historka týdne 29/2008 - Zázračné otěhotnění

O táborské nemocnici se vyprávělo, že tam zřízenec sexuálně zneužíval pacientky, které byly po operaci ještě v narkóze, a on je měl odvézt na pokoj. Snad tak činil ve výtahu. Jistě s nimi i souložil, protože se na to přišlo tak, že jedna pacientka otěhotněla a vůbec nevěděla, jak je to možné. Tenhle příběh jsem vyslechla při nějakém rodinném setkání asi před deseti lety.


Historka týdne 28/2008 - Rakev a Cikáni

Další vtipná historka se stala jednomu známýmu mýho kamaráda, kterej hrozně rád jezdil stopem. Jednou stopoval v děsným lijáku někde u Brna a zastavil mu náklaďák, kterej vezl čerstvě vyrobenou rakev do ňákýho krematoria v Praze. Vepředu bylo plno, tak si vlez dozadu na korbu, ale ten náklaďák neměl plachtu a nic, takže by byl za chvíli promočenej. Takže ho nenapadlo nic lepšího než se schovat do tý otevřený prázdný rakve. Jenže o pár kilometrů dál stopovala parta cikánskejch kopáčů, který ten řidič taky vzal. Kamarád v tý rakvi usnul, a když auto zastavilo někde na světlech, myslel si, že je už na místě. Zvednul víko a vstal. No, na korbě samozřejmě hroznej jekot, Cikáni když viděli, jak se rakev otevírá, vyskákali ven hlava nehlava, jednoho prej ještě navíc srazilo auto v protisměru…


Historka týdne 27/2008 - Američanka v taxíku

Tohle mi vyprávěl můj nejlepší kamarád, že mu to vyprávěl jeden taxikář. Ten taxikář prej jednou vezl nějakou mladou Američanku z letiště a zastavili na přechodu pro chodce, protože se chodcům spustila zelená a do toho takový to pípání, ten zvukovej signál pro slepce. Američanka vykulila zvědavě oči a zeptala se taxikáře, co to jako má znamenat, a ten jí řekl, že je to zvukový signál pro slepý lidi, který neviděj na semafory. A ta Američanka prej jen vytřeštila oči a řekla: „No víte, u nás v Americe ale slepce řídit nenecháváme!“


Historka týdne 26/2008 - Babička a zvířátka

Moje babička mi vyprávěla, že se jejich sousedům na jižní Moravě stalo, že odjeli na dovolenou a péči o dům, kočky a psy nechali na starost babičce. Jenže ta během jejich dovolené umřela a ta zvířata ji v tom domě sežrala. Ty psy pak museli utratit, to se totiž musí, když pes sežere člověka. Moc se nesměj, to se vážně stalo. Dalo by se to dohledat i v policejních záznamech, protože to řešila policie. A teta by taky věděla, jak to bylo, ale ta už bohužel umřela.


Historka týdne 25/2008 - Stopař

Kolega v práci mi minulý léto vyprávěl drsnou příhodu, která se stala jeho sestřenici. Jela jednou večer sama nakupovat do Tesca v Letňanech. Nakládala nákup do auta, když k ní přišel chlap v uniformě hypermarketu s kufříkem v ruce, jestli by ho nesvezla, že mu právě ujel poslední autobus. A že prej bydlí v ňáký vesnici za Prahou... Čelákovice nebo jak se to tam jmenuje. Chlápek sice vypadal slušně a seriózně, ale ona na to, že ne, ať se nezlobí, ale že to nejde – přece jen se bála vzít si cizího do auta, když tam byla sama. Chlap se slušně omluvil, řek, že to chápe a ať se nezlobí, a odešel.

Sestřenice uložila nákup do auta a rozjela se ven z parkoviště. Pak ale uviděla toho chlapa, jak stojí v noci chudák sám v obleku a s kufříkem na zastávce autobusu, tak se jí ho zželelo, zajela k němu a zastavila. Chlápek jí poděkoval, hodil si kufřík na zadní sedadlo auta a sedl si dopředu. Chvilku jeli, chlapík z hypermarketu moc nekonverzoval, ale evidentně měl radost, že ho vzala. Po chvíli sestřenici poprosil, jestli si nemůže přesednout na zadní sedadlo, že se mu dělá vepředu špatně. Jí to bylo sice trochu divný, ale svolila a zastavila. Chlápek vystoupil a šel k zadním dveřím auta – sestřenici to najednou přišlo celý takový divný, zpanikařila, šlápla na plyn a prostě mu ujela.

Když přijela domů, všimla si, že na zadním sedadle zůstal ten jeho kufřík! Přišlo jí blbý, že tomu pánovi z hypermarketu tak najednou ujela a nechala ho někde uprostřed noci. Tak ten kufřík otevřela, jestli v něm není nějakej kontakt, adresa nebo tak. V kufříku ale nic takovýho nebylo – byl v něm jenom pár rukavic a škrtící struna.


Historka týdne 24/2008 - Smrt přichází z fusaku

Mladá matka potřebovala jednou v zimě někam dopravit svoje dítě, a protože mrzlo fakt fest, šla na půdu pro kožešinový fusak. Kdo neví, co to je fusak, ať se mě na to radši neptá. Bohužel si nevšimla, že ve fusaku už spí velký vypasený potkan. Matka dítě oblíkla, umístila do fusaku a šla s ním ven. Bylo jí sice trochu divný, že dítě sebou pořád vrtí, křičí a pláče, ale neřešila to. Když ho pak na místě určení vybalila z fusáku, zjistila, že mu potkan uhryzal prakticky celá chodidla.


Historka týdne 23/2008 - Cizinec v tramvaji

Někdy v osmdesátejch letech se v Brně vykládala tahle tramvajová historka: Nastoupila starší paní, načež ze sedadla vyskočil mladej černoch a nabídl jí místo k sezení se slovy: „Sadnite si, stará mama…“ Bábina se pokřižovala a praví: „Jéžišmarjá, čerňoch a eště k temu Slovák.“


Historka týdne 22/2008 - Dětský pláč

Na srazu naší třídy mi jedna moje bývalá spolužačka vyprávěla, co se prý nedávno stalo její sousedce. Bydlela v malé vesnici, skoro na samotě, a jednoho večera byla sama doma, když tu najednou zvenku uslyšela dětský pláč. Pláč hodně malého dítěte, jak je venku ve tmě samo. Málem vyběhla ven, když tu najednou dostala nějakou podivnou předtuchu nebo co, zarazila se, co by tak malé dítě dělalo v noci venku samo, a zavolala manželovi do práce. Ten jí řekl, ať v žádném případě nevychází ven, zamkne se v domě a okamžitě zavolá policii. Vyděšená sousedka poslechla, za chvíli přijela policie, zazvonila a ukázala jí magnetofon, který ležel položený na venkovní zídce domu. Byl na něm na kazetě nahraný pláč malého dítěte, pomocí kterého neznámý zločinec lákal ven ženy, které byly samy doma, aby je přepadl. Policista jí řekl, že je to tenhle rok už několikátý případ a ať si rozhodně dává pozor, a varuje i ostatní ženy, které jsou prý samy doma. Prý to dělá nějaký gang z Německa, u nás na to už tři ženy doplatily životem!


Historka týdne 21/2008 - Ohořelý potápěč

Tak. Slyšela jsem od našeho průvodce, že mu vyprávěl kolega průvodce z jiného ostrova, než na kterém jsme byli, jak našli uprostřed ostrova v poli potápěče v ohořelém neoprénu. Jak mohl potápěčův oblek ohořet? Prý když byly loni v Řecku ty požáry, brala si letadla vodu z Egejského moře. Jedno letadlo omylem vcuclo slanou vodu i s potápěčem a pak ji i s tím nebožákem vychrstlo na hořící území. Proto byl potápěč celý očouzený a měl ohořelý oděv. Tak to prý bylo!


Historka týdne 20/2008 - Popelnice

Kamarád mýho dobrýho kamaráda šel jednou, bylo to asi před rokem, s kámošem z ňáký akce, kde se docela popíjelo… Odešli odtamtud docela pozdě, šli nočním městem, a najednou uviděli takovej ten barevnej kontejner na tříděnej odpad. Jak byli opilý, tak se jeden vsadil, že tam strčí hlavu. Do toho malýho otvoru. No, skutečně se mu to povedlo, sázku teda vyhrál, ale když ji pak chtěl vyndat ven, tak to nešlo. Ten druhej mu pomáhal, tahal, tlačil, ale nešlo to, úplně tam uvíznul. Zkoušeli to dlouho, hlava vůbec nešla z kontejneru vyndat. Tak ten druhej trochu vystřízlivěl a šel hledat nějakou pomoc.

Ten kluk tam zůstal sám s hlavou zaraženou v kontejneru. Chvilku nic, jen inhaloval smrad z rozbitejch láhví, a najednou slyší kroky… Myslel, že se už vrací ten jeho kámoš, ale tak tomu nebylo. Kroky přišly až k němu, najednou ucejtil ruce na svým zadku. Začal křičet, ale zvuk byl díky hlavě v kontejneru docela utlumenej. Ten někdo ho chvíli osahával, pak mu najednou i přes jeho odpor rychle stáhnul kalhoty a pak i trenky. On se bránil, že jo, ale s tou hlavou v kontejneru moc nemoh´, a ten neznámej člověk ho pak brutálně znásilnil zezadu…

No a když bylo po všem, tak po strašně dlouhý době konečně přišel ten jeho kámoš s pomocí – hasičema nebo tak, a uviděli ho tam jenom bezmocně stát se staženejma kalhotama a…


Historka týdne 19/2008 - Zlodějova ruka

Tohle se stalo u nás na vsi asi před třiceti lety. V jednom baráku na kraji vesnice za bývalým konzumem, co stojí úplně stranou, bydlela kdysi jedna mladá vdova. Doma se ale nebála a nenudila, jelikož k ní často chodili takoví veselí manželé ze sousedství a hráli spolu karty nebo se společně dívali na televizi. Po letech je to přestalo bavit a tak si ta ženská, protože neměla rodinu a měla proto víc peněz, objednala z ciziny drahý video, že se na něj budou jako dívat spolu. Tu noc, kdy video konečně přišlo, byla doma výjimečně sama. Už usínala, když tu najednou zaslechla podivný zvuky od vchodových dveří. Potichu se tam ve tmě připlížila a spatřila, že si někdo šperhákem otevřel vchodový dveře a teď potmě šmátrá rukou po řetízku u dveří! Najednou dostala odvahu, popadla do běla rožhavenej pohrabáč z kamen a vší silou praštila zloděje do tý ruky! Ozvalo se jen zasyčení, zvenku tlumený zařvání a zloděj byl tentam. Ženská nelenila, vyběhla zadním vchodem ven a spěchala k sousedům, protože neměla doma telefon. Když tam doběhla, zazvonila u dveří. Otevřela jí sousedka a než jí stačila cokoli říct, vychrlila na ní: „Dneska se na to video bohužel nebudeme moct přijít podívat, Hani! Pepa právě přišel z noční, kde si šeredně popálil ruku, asi budeme muset zavolat doktora!“


Historka týdne 18/208 - Podmíráky

Historka o hostinském, kterej nosil podměrečný kořalky. Prej si dva chlapi, který už to dlouho štvalo, objednali rumy tři. Hostinskej už se těšil, že ten třetí bude jako pro něho, a bleskově to donesl na stůl. Jeden z těch dvou borců vzal panáka a dolil z něj na míru ty dva zbývající. S kolegou tam řachli poctivý panáky, hodili na stůl každej za jeden a šli. Hostinskej zůstal s hubou dokořán.


Historka týdne 17/2008 - Cikánská past

Prej teďka cikáni odkoukali specielní obírací šméčko.
Stojí na silnici, jako že opravují auto, a v okamžiku, kdy u nich někdo zastavuje, aby jim pomohl, jeden z nich „náhodou“ spadne pod kola přibrzďujícího auta. Zatímco vyděšený řidič vystupuje a pomáhá „nebožákovi“ na nohy, ostatní mu vykrádají auto…
Je to hrůza, ale nic s tím nenaděláme.


Historka týdne 16/2008 - Moč v bazénu

V bazénech přidávaj do vody nějakou chemikálii, po který se voda zbarví, kdy se do ní někdo vyčůrá. Slyšel sem to už vo stovce bazénů, jako že je to zaručená věc, ale po pravdě řečeno, nikdo se mi nesvěřil, že to vyzkoušel. Já taky ne a nikdy jsem neviděl, že by za takovej přečin tahal plavčík někoho z vody.


Historka týdne 15/2008 - Halucinogenní tetování

Rozhovor dvou maminek ve frontě v supermarketu:

Znáte takové to falešné tetování – obtisky, které se prodávají v časopisech pro děti? Moje dítě je doslova miluje a lepí si to, kam se dá... Dávejte si na to ale pozor! Slyšela jsem, že se teď rozmohlo, že po dětských hřištích chodí takový podezřelí chlápci a dětem tyhle obtisky zadarmo rozdávají. Děti jsou z toho celé nadšené a berou si to od nich, ale ty tetovací obtisky jsou napuštěné nějakou silnou drogou, myslím že je to LSD. Děti si ty obtisky nalepí, cítí se přitom dobře, zažívají příjemné halucinace, a tak si ty obtisky vezmou znovu. Po třetí aplikaci si ale už na tu nebezpečnou drogu vytvoří závislost a to tetování pak musí získat stůj co stůj! Ty dealeři jim potom tetovací obtisky začnou prodávat za nehoráznou cenu, a děti musí na tu drogu různě shánět peníze, tak doma kradou... Nebo je ty dealeři dokonce nutí natáčet dětské porno, aby si na tu drogu vydělaly!


Historka týdne 14/2008 - Nebezpečný úraz

U nás na vsi se vždycky říkalo, že je hrozně nebezpečný si zadřít třísku do prstu. Pokud si ji zadřete, musíte si ji okamžitě vytáhnout. Kdybyste ji totiž nechali třeba jen chvíli v ráně, mohla by se vám dostat do krevního oběhu, kterým by pak putovala až do srdce, které by propíchla, a vy byste zemřeli. Prej se to už několika lidem stalo. Stejné neštěstí se může prej stát i s jehlou, když si na ní omylem stoupnete.


Historka týdne 13/2008 - Zkouška z anatomie


Studentka medicíny je u zkoušky a profesor jí zadá otázku, jak by amputovala penis. Studentka odpoví: „Měkké části oddělíme skalpelem a kost pilkou.“ Pan profesor se na ní blahosklonně podívá a povzdechne si: „Anatomii sice moc nerozumíte, ale v životě máte štěstí.“


 

Štítky: Hoax
Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a dvanáct